Cestujeme po Kubě Provincie a oblasti:
Pinar del Río Nejzápadnější kubánské provincii Pinar del Río by stačily jen dva z mnoha jejích atributů, aby přitáhla pozornost každého příchozího na Ostrov: přírodní rezervace UNESCO Údolí Viňales a sklizeň nejlepšího tabáku na světě v kraji Vueltabajo. Tato část Kuby je jediná, kde existují dvě rezervace biosféry v jediné provincii: Sierra del Rosario a Poloostrov Guanahacabibes. Toto pohoří spolu se Sierra de los Órganos tvoří rozsáhlé horstvo Cordillera de Guaniguanico, kde se soustředí největší krajinné a biologické bohatství oblasti. Národní park Údolí Viňales se rozkládá na 132 km2 Sierry de los Órganos a vyniká ohromujícími horami se svislými boky a zaoblenými vršky pokrytými bujnou vegetací, které jsou známé jako mogotes. Obzvláště zajímavé je množství jeskyní v jejich okolí, které jsou velmi atraktivní ze speleologického hlediska. Jeskyně Cueva del Indio, kterou protéká splavná řeka San Juan a řeka Juan Miguel, a systém jeskynní Santo Tomás s více než 45 kilometry podzemních galerií představují velmi cenné přírodní útvary jako stvořené pro pěší turistiku. Jedna ze zelených stezek nejzajímavějších pro návštěvníky je stezka de los Acuáticos, která vede z hor Sierra del Infierno (kde žije venkovská komunita uctívačů vody, která má mít léčebné vlastnosti) až do údolí Dvou sester (Valle de Dos Hermanas), kde lze obdivovat ohromnou kresbu na stěně mogote nazvanou Pravěká hradba (Mural de la Prehistoria).
Město Havana Kubánské hlavní město, po několik století považované za bránu Golfského zálivu, je bezpochyby turistickým cílem par excellence největšího z antilských ostrovů. Jeho historické centrum prohlášené kulturním dědictvím lidstva UNESCO v roce 1982 nesmí vynechat žádný návštěvník tohoto města. Založení Havany se datuje do roku 1519, kdy začalo na chráněném místě v zálivu pod pevností El Morro vyrůstat městečko San Cristóbal de La Habana, během času nejdůležitější přístav španělských lodí, které převážely do metropole bohatství Nového světa, a hlavní obchodní spojnice mezi oběma kontinenty. Malá neoklasická budova Templete, postavená v roce 1828, je místem, kde vždy 16. listopadu obyvatelé Havany slaví konání první mše, a zároveň výchozí bod většiny turistických stezek po historickém jádru kubánského hlavního města. Jen několik kroků odtud je náměstí Plaza de Armas se slavnou katedrálou, v jehož okolí stojí pyšný hrad Castillo de la Real Fuerza (1577) – kde je dnes výstava nejvýznamnější umělecké keramiky Ostrova a na jehož věži se tyčí symbol města La Giraldilla, a palác generálních kapitánů (městské muzeum). Velmi blízko je také populární restaurace la Bodeguita del Medio, oblíbené místo mnoha slavných osobností. Moderní čtvrti Havany, především Vedado, poskytují nejrůznější možnosti, jak vychutnat denní i noční život kubánské metropole. Návštěvník rovněž nemůže vynechat procházku po známém nábřeží Malecón.
Provincie Havana Základem ekonomiky provincie Havana je především zemědělství a rybolov. Bílý písek na plážích a klidné prostředí venkova jsou velmi významným prvkem pro rozvoj turistického potenciálu. Především Jibacoa na severovýchodě Havany vždy přitahovala pozornost místních i cizinců skvělou kvalitou svých pláží s teplou vodou a až 100 m vysokými útesy, které člení pobřeží na příjemně soukromá zákoutí. Útesy, bohaté a dobře zachované mořské dno a krásné panorama jsou spolu s bujnou vegetací hlavními devízami této lokality ležící pomyslně na půl cesty mezi hlavním městem a Varaderem. Směrem k městu Havana ve vesnici Santa Cruz del Norte se nachází největší továrna na rum v Latinské Americe, v jehož sklepech vzniká slavný Havana Club. Početné kempy v této oblasti představují ekonomickou možnost vychutnání havanských pláží. Směrem na západ od hlavního města se nachází další významné letovisko provincie: El Salado, něco přes 30 kilometrů od mezinárodního letiště José Martího, s intimní pláží chráněnou korálovým útesem, která poskytuje vynikající možnosti pro potápění. Za návštěvu stojí též blízké ruiny usedlosti pěstitelů kávy La Angerona. Vnitrozemí provincie Havana má též mnoho co nabídnout, mimo jiné unikátní Muzeum humoru v San Antonio de los Bańos a las Escaleras de Jaruco, zvláštní stupňovitý krajinný útvar s malebnými skalisky a jeskyněmi velmi vhodný pro dobrodružnou turistiku a speleologii.
Matanzas Ze všech 14 provincií Kuby nabízí Matanzas asi největší počet turistických atrakcí, z nichž nejznámější a nejnavštěvovanější jsou lázně Varadero. Původně opuštěná a divoká oblast začala být využívána až ve 20. letech minulého století, kdy americký multimilionář Irenee Du Pont začal využívat Varadero pro severoamerický trh, a od 30. let se stalo oblíbeným prázdninovým místem nejvyšší kubánské společnosti. Dnes toto turistické centrum spolu s Havanou přijímá okolo 70% všech návštěvníků Ostrova. Má mezinárodní letiště a solidní a pestrou hotelovou infrastrukturu a mnoho příležitostí k uspokojení každého vkusu. Velice jemný písek a průzračná voda jsou hlavními přednostmi jeho pečlivě udržovaných pláží vhodných pro všechny druhy rekreačních vodních sportů (s motorem i bez) a zejména pro potápění. Zvláště vyhledávaná zóna pro potápění je tzv. blue hole Ojo del Mégano, obrovská jeskyně v blízkých útesech zálivu Cádiz (u hranice s provincií Villa Clara), a podmořský park Cayo Piedras del Norte, první a jediná atrakce svého druhu rozkládající se na dvou námořních mílích čtverečních. Jeho atraktivita spočívá v potopených lodích a letadlech, které tvoří velmi atraktivní podívanou a navíc jsou úkrytem pro chráněnou faunu. Krásy zdejšího podmořského světa s malebnými korály, barevnými rybami, mořskými hvězdicemi a dalšími formami podmořského života je možné pozorovat i z vyhlídkové poloponorky Varasub, moderní lodi japonské výroby s kapacitou 48 míst, klimatizací a otevřeným barem Tropical, který nabízí nealkoholické nápoje a kubánský rum. Loď vyjíždí 6x denně od hotelu Super Club Puntarena a jedna plavba trvá hodinu a půl.
Villa Clara Plánovaný rozvoj solidní hotelové a další infrastruktury na severních ostrůvcích a využívání turistických atrakcí spjatých zejména s tradicemi a historií regionu v dohledné době změní provincii Villa Clara v preferovanou turistickou destinaci na Kubě. V posledních letech tato prostřední kubánská provincie přijímala zejména turisty na okružních cestách zajímající se o hlavní město úzce spjaté s legendární postavou Ernesta Che Guevary. Santa Clara je krásné a klidné město založené v roce 1689, kde se nachází muzeum a památník Che Guevary a jeho druhů padlých v Bolívii, divadlo La Caridad (1885) a park Leoncio Vidal. Další výhodou je umístění 267 kilometrů od Havany, 74 od Cienfuegos, 207 od Varadera a pouze 88 od Trinidadu. Historické centrum Remedios, prohlášené v roce 1980 za národní památku, je jediné v zemi, kde existují dva kostely: Panny Marie Šťastné Cesty a hlavní farnost s obrovským oltářem potaženým zlatem a jedinou sochou na světě těhotné Panny Marie. Největší slávu tomuto kraji však přinesly lidové slavnosti, které od roku 1871 dělí obyvatelstvo na dvě skupiny: San Salvador a Carmen, reprezentované bojovným kohoutem a jestřábem, které soutěží v důmyslnosti, imaginaci, hudbě a zábavě do večera 24. prosince do rána následujícího dne.
Cienfuegos Teto provincie na jihu ostrova nabízí zejména obrovský mořský potenciál a bohaté historicko-kulturní tradice. Dnes je vlastně obligátním místem, které nevynechá žádná okružní cesta po ostrově. Největší atrakcí je bezpochyby samotné hlavní město Cienfuegos založené franczouzskými kolonizátory. Cienfuegos je známé pro přezdívkou Perla jihu nebo krásné město na moři; jeden z jeho nejslavnějších rodáků – největší zpěvák sonu Benny Moré, ho definoval jako "město, které se mi nejvíc líbí". V každém případě krásná poloha města nad mořským zálivem a kulturně a architektonicky cenné historické jádro (národní památka) a pravoúhle vedené moderní ulice stojí za vidění. Na náměstí Parque Martí stojí od roku 1902 jediný triumfální oblouk na Kubě a v jeho blízkosti se nacházejí cenné stavby jako katedrála, divadlo a nejstarší budova náměstí el Palatino.
Sancti Spiritus Centrální provincie Sancti Spíritus se pyšní privilegiem dvou z prvních sedmi měst založených na ostrově v 16. století Diegem Velázquezem: Espíritu Santo a Santísima Trinidad. Obě byla založena v roce 1514 a jméno prvního z nich nese celá provincie. Jde o úrodné území, kde nalezneme jedno z nejvýznamnějších pohoří Sierra del Escambray a kde jsou též klidné karibské pláže okolo poloostrova Ancón. Ačkoliv samo hlavní město provincie nabízí řadu významných historických památek, je to bezpochyby Trinidad –právem nazývaný město-muzeum – kde se nachází jeden z nejúplnějších a nejlépe zachovaných koloniálních komplexů na americkém kontinentě, právem vyhlášený UNESCO v roce 1988 za kulturní dědictví lidstva. Toto město zve k procházce po klidných dlážděných ulicích a početných náměstích, k objevování historie na každém kroku, pečlivě chráněné v půl tuctu muzeí nebo v rozsáhlých panských domech z 18. a 19. století s balustrádami, verandami a mřížemi z tepaného kovu a střechami z kreolských tašek, kde se cítí stejná atmosféra, jakou zažili cestovatelé již před staletími, například německý vědec Alexander de Humboldt.
Ciego de Ávila Bouřlivý rozvoj turistiky na severních ostrůvcích zaznamenala v posledních letech tato východní provincie, známá především svou úrodností díky velkým zásobám podzemní vody a pěstováním cukrové třtiny, citrusů a dalších plodin. Dnes je tento slibný region v kubánském turistickém zeměpisu známý jako Královské zahrady (Jardínes del Rey), což je název, který tomuto růženci nevšedně krásných ostrůvků dal již Diego Velázquez. Více než 30 kilometrů panenských pláží a jedinečná přitažlivost pro potápěče díky dnu chráněnému nejrozsáhlejší korálovou bariérou na světě (jediné ještě výhodnější místo se nachází v Austrálii), krása krajiny a dobře zachované tropické ekosystémy dokáží zlákat i nejnáročnějšího turistu. Nejvíce využívané je území ostrovů Cayo Coco a Cayo Guillermo, které spojuje s pevninou sypaná hráz v délce 17 kilometrů. Do konce roku má být dostavěno mezinárodní letiště. Hojný výskyt ibisů bílých propůjčil této části provincie Ciego de Ávila přízvisko “ostrov plameňáků”. Velká kolonie plameňáků růžových na jihu ostrova poskytuje nezapomenutelný pohled při přejíždění hráze zejména brzy ráno nebo v podvečer.
Las Tunas Provincie Las Tunas zabírá 6 584 km2 severovýchodní části ostrova a má více než 35 absolutně panenských pláží na 265 kilometrech nepravidelného pobřeží. Město Tunas bylo založeno v roce 1759 a dnes představuje hlavní město kubánského sochařství, protože na asi 600 km2 rozlohy se představuje 70 monumentálních děl. V Puerto Padre nalezneme skutečnou přírodní kuriozitu: prameny sladké vody na samém břehu moře. Toto město je navíc nejbližší turistickému centru Las Tunas: pláži Covarrubias s jemným bílým pískem omývanou Atlantikem a chráněnou korálovou bariérou, kde je v provozu více než 120 hotelových zařízení. Velmi blízko odtud v zálivu Bahía de Malagueta je možné pozorovat bohatost ptactva, především početné exempláře plameňáků, kachen, pelikánů a volavek.
Camagüey Téměř sto kilometrů pláže v letovisku Santa Lucía a na přilehlých ostrůvcích představují nejznámější turistickou atrakci východní provincie Camagüey, tradičně zaměřené na pěstování třtiny a chov dobytka. Vznik hlavního města Camagüey se datuje do února 1514, patří tedy mezi prvních sedm měst založených na Kubě, brzy však bylo přeneseno na své současné místo, aby bylo lépe chráněno před nájezdy pirátů a korzárů. Většina zahraničních návštěvníků této oblasti dnes používá mezinárodní letiště Ignacio Agramonte nebo přijíždí po silnicích z ostatních provincií. Většinou směřují na písečné pláže Santa Lucía, jejichž teplá průzračná voda je chráněná nejdelší korálovou bariérou na světě, táhnoucí se 400 kilometrů na západ až k Varaderu. Právě u Santa Lucía je tato bariéra nejblíže Kubě – již 200 m od pobřeží je možné v hlubinách objevovat fascinující svět s 50 druhy korálů, okolo 500 druhů tropických ryb a navíc asi 27 potopených lodí. Zóna potápění je dlouhá pět kilometrů.
Holguín Nikdy jsem nespatřil nic krásnějšího – to jsou slova, která podle historických pramenů pronesl Kryštof Kolumbus 27. října 1492, když poprvé vstoupil na kubánskou půdu v Bariay, dnes náležející do provincie Holguín. 25% této severovýchodní provincie je pokryto lesy. Navzdory rychlému rozvoji turistické infrastruktury spočívá hlavní ekonomická síla provincie v pěstování třtiny a těžbě niklu. Holguín je známý jako město parků a identifikuje se podle hory Loma de la Cruz, na jejímž vrcholu stojí obrovský dřevěný kříž. Právě na úpatí této hory, která je vynikající přírodní rozhlednou, slaví obyvatelé Holguínu tradiční lidové slavnosti. Kostely svatého Izidora a svatého Josefa jsou obdivuhodné svou architekturou. Město má rovněž jedno z nejúplnějších muzeí přírodní historie. Guardalavaca, Playa Esmeralda a Pesquero jsou pláže s čistou, teplou a průzračnou vodou obklopené bujnou vegetací a lemované jedinečným zvlněným terénem. Nabízejí vynikající podmínky pro potápění v korálové zahradě, která vyrostla na složitě členěném mořském dně.
Granma Bohatá historická tradice, fascinující kontrasty krajiny (moře, hory a úrodné roviny) a bohatá příroda představují největší přitažlivost provincie Granma. Na tomto území se 48% všech historických míst kubánského souostroví a hlavní město Bayamo je národní památka. Bayamo je třeba projet kočárem taženým koňmi, dopravním prostředkem par excellence tohoto města, který se zachoval v historickém centru, kde je možné navštívit náměstí, kde byla poprvé zpívána národní hymna (20. října 1868), Dům kubánské národnosti a farní kostel svatého Salvátora, jediný, kde je zachována freska s vlasteneckým motivem a jedním z nejkrásnějších barokních oltářů v zemi. Rodný dům otce vlasti Carlose Manuela de Céspedes, klášter svatého Dominika nebo známá Ventana de Luz Velázquez, kde poprvé zazněla slavná píseň kubánských trubadúrů La Bayamesa (známá z filmu Buena Vista Social Club), to jsou další zajímavá místa. Velmi blízko, v Dos Ríos, památník připomíná, kde padl v boji za nezávislost Kuby národní hrdina José Martí 19. května 1895. Blízká obec Guisa zve k návštěvě botanické zahrady Cupaynicú, zatímco zbytky cukrovaru La Demajagua přitáhnou pozornost cestou do Manzanilla, pobřežního města opředeného příběhy o pirátech. Dva národní parky Desembarco del Granma a Sierra Maestra se setkávají na hranicích této provincie. První z nich je velmi zajímavý krasovými mořskými terasami uznávanými UNESCO jako jedny z nejreprezentativnějších na mezinárodní úrovni.
Santiago de Cuba Zásadní historicko-kulturní hodnoty a příslovečná pohostinnost obyvatel a jejich veselý a hlučný temperament charakterizují tuto jihovýchodní provincii, která je díky své poloze a etnickým kořenům považována za hlavní město Karibské oblasti. Založení města spadá do roku 1514. Těžba zlata a mědi a pěstování kávy představují největší rozmach koloniální slávy tohoto města, neustále ohrožovaného korzáry, piráty a nepřáteli španělské metropole, což si vynutilo intenzívní opevňovací práce. Jejich výsledek, hrad Castillo de San Pedro de la Roca, byl prohlášen UNESCO v roce 1997 kulturním dědictvím lidstva. Tento hrad, místními nazývaný prostě El Morro, spolu s hradem Estrella a pevností La Solapa jsou nejkomplexnějším a největším příkladem renesančního vojenského inženýrství Evropy použitého v podmínkách karibské kolonie. Historické centrum města pod těmito pevnostmi si uchovává charakter typické koloniální architektury s andaluskými a maurskými prvky, v níž vyniká dům Diega Velázqueze, metropolitní katedrála a dvě nejpopulárnější tepny města: ulice Enramada a Padre Pico. Město-hrdina, kde 26. července 1953 útokem na kasárna Moncada začal boj za národní osvobození, uchovává v monumentální hrobce na hřbitově svaté Ifigenie pozůstatky národního hrdiny José Martího.
Guantánamo Převážně hornatý kraj s výraznými kontrasty, jediné místo na ostrově, kde lze nalézt polopouště, to je nejvýchodnější z kubánských provincií. Od hlavního města odděluje toto území více než 900 km (ačkoliv část je okupována americkou vojenskou základnou). Zdejší přístav Baracoa je vstupní branou mezinárodního cestovního ruchu. Nuestra Seńora de la Asunción de Baracoa (1512) bylo první město založené na Kubě španělským dobyvatelem Diegem Velázquezem, stalo se prvním hlavním městem a prvním biskupstvím. Dodnes toto malebné lesnaté území uchovává místa, která vypadají stejně jako v dobách konkvisty. Již samotný příjezd po zemi představuje velký zážitek, protože je třeba přejet přes viadukt se zatáčkami La Farola postavený na začátku 60. let, tvořený 11mosty zavěšenými v prostoru v maximální výšce 600 metrů nad mořem. Město má ovšem i mezinárodní letiště a místní letiště pro malá a středně velká letadla. V Baracoa se dodnes uchovávají zbytky solidního systému koloniálního opevnění, například tvrz Matachín, sídlo obecního muzea, La Punta y Seboruco; samotný městský hrad byl přebudován v komfortní hotel.
Isla de la Juventud Isla de la Juventud je zvláštní okres, největší z malých ostrovů kubánského souostroví, známý také pod starším názvem Isla de Pinos. Tento ostrov vzdálený 100 na jih od města Batabanó v provincii La Habana býval po více než tři století obligátní zastávkou všech pirátů a korzárů, kteří brázdili Karibské moře. Ostrov nabízí nejrůznější turistické atrakce, z nichž je bezpcohyby nejznámější mezinárodní středisko potápění El Colony, nacházející se v mořském národním parku Punta Francés, tradičním sídle mezinárodních výstav podmořských fotografií Photosub. Zvláštností některých zdejších pláží je černý písek.
|